hasicí přístroj práškový - 1 kg 5 A, 21 B, C včetně revize a držáku

hasicí přístroj práškový - 1 kg 5 A, 21 B, C včetně revize a držáku
490 Kč 405 Kč bez DPH
Skladem
Osobně v prodejně:úterý 5. března 2024Přepravní společností:čtvrtek 7. března 2024
Kód60169Záruka24 měsíců

Hasební schopnost: 5 A, 21 B, C

Přístroje jsou určeny k hašení požáru v počáteční fázi, v průmyslu, obchodě, údřadech, skladech, obchodních domech, školách, hotelích, nemocnicích, kde nesmí dojít k poškození vodou nebo pěnou, zvláště vhodné v olejových a plynových kotelnách, i elektrická zařízení pod napětím do 1000 V.
Principem hašení požárů pomocí prášků ABC je fyzikálně-chemický účinek. Tento prášek vytváří na žhnoucích plochách glazuru, zabraňuje přístupu vzduchu a při jeho rozkladu vzniká amoniak, který působí antikatalyticky. Proto je vhodný na téměř všechny druhy začínajících požárů.
Do domácností doporučujeme použít práškový hasicí přístroj ABC je univerzální a dá se použít na pevné látky, kapaliny, plyny, elektřinu apod., nevýhodou je však jeho následné odstraňování. Nejvhodnější hasivo na hašení pevných látek je voda, avšak hasicí přístroj s touto náplní nesmíte použít na elektřinu!

Vhodný pro hašení:

  • el. zařízení pod proudem (Je nutno se vždy řídit předpisem výrobce uvedeným na nálepce hasicího přístroje, většina dnes vyráběných hasicích přístrojů plněných práškem ABC zde má uvedenu hranici použití do 1000 V a vzdálenost 3 m. Existují však přístroje, kde je uvedeno napětí vyšší, pro činnosti v blízkosti vysokého napětí však platí bezpečnostní zásady/předpisy, které vylučují z takových manipulací běžného laika.)
  • hořlavé kapaliny
  • tuky (pro požáry fritéz byla vyvinuta speciální hasiva - viz třídy požárů F - uhasit požár fritézy univerzálním práškem ABC je obtížné, vzhledem k velké zásobě energie naakumulované v oleji hrozí i po zdánlivém uhašení nové vzplanutí ohně)
  • textil, papír ve svazcích, knihy, obrazy a tekutý plyn

Nevhodný pro hašení

  • volně ložených pevných látek
  • práškových organických látek (hoblovaček, prachu, pilin), které by mohl proud prášku a výtlačného plynu rozvířit, a rozšířit tak požár nebo způsobit výbuch
  • mechanických zařízení a přístrojů citlivých na prach

Nelze použít

  • lehkých hořlavých kovů

VAROVÁNÍ

Nevýhodou práškových hasicích přístrojů je to, že při použití v menších a stísněných prostorech představují nebezpečí vdechnutí. Rovněž zanechávají zbytky, které je obtížné vyčistit a způsobují poškození nábytku, koberců, počítačů apod.

Hasební schopnost5A, 21B, C
HasivoABC 1 kg
Hmotnost [kg]2 kg
Minimální doba činnosti [s]6 s
Průměr lahve [mm]85 mm
Teplotní funkční rozsah [°C]-20 až +60 °C
Výška lahve [mm]323 mm
Výtlačný prostředekdusík

Správná volba hasicího přístroje je podmíněna druhem hořlavé látky, ty se dělí do tzv. tříd požáru

hoření pevných látek hořících plamenem nebo žhnutím (např. dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno, plasty).
pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje vodní, pěnové a práškové
hoření kapalných látek a látek které do kapalného skupenství přecházejí (např. benzin, nafta, oleje, barvy a laky, ředidla éter, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice, mazadla) pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje pěnové a práškové
hoření plynných látek hořících plamenem (např. propan-butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan, vodík)
pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje práškové, přístroje s náplní CO2 (oxidu uhličitého)
hoření lehkých alkalických kovů (např. hořčík, lithium, sodík, draslík, titan nebo slitiny s hliníkem) při hoření těchto kovů dochází k vývinu obrovských teplot, hašení takovýchto požárů vyžaduje použití speciálních suchých hasiv, nebo speciálně upravených prášků
hoření jedlých olejů a tuků (oleje a tuky na vaření, jako je rostlinný olej, slunečnicový olej, olivový olej, kukuřičný olej, sádlo nebo máslo)
pro tuto třídu požáru jsou vhodné pěnové hasící přistroje s piktogramem třídy F

Jakým hasicím přístrojem co hasit

Práškový hasicí přístroj

VHODNÝ
  • elektrická zařízení pod proudem
  • hořlavé plyny
  • benzín, nafta, oleje
  • pevné materiály
  • počítače, televizory a další elektronika
NEVHODNÝ
  • dřevo, uhlí, textil
ZÁKÁZANÝ
  • lehké a hořlavé alkalické kovy

Sněhový hasicí přístroj CO 2

VHODNÝ
  • elektrická zařízení pod proudem
  • hořlavé plyny
  • hořlavé kapaliny
  • jemná mechanika a elektronické zařízení
NEVHODNÝ
  • pevné hořlavé látky typu dřeva, textil, uhlí
ZÁKÁZANÝ
  • lehké a hořlavé alkalické kovy
  • hořlavý prach
  • sypké látky

Pěnový hasicí přístroj

VHODNÝ
  • pevné hořlavé látky
  • benzín, nafta, minerální oleje a tuky
NEVHODNÝ
  • hořlavé kapaliny mísící se s vodou
  • hořlavé plyny
ZÁKÁZANÝ
  • elektrická zařízení pod proudem
  • lehké a hořlavé alkalické kovy

Vodní hasicí přístroj

VHODNÝ
  • papír, dřevo a další pevné hořlavé látky
  • alkoholy
NEVHODNÝ
  • benzín, nafta, líh, ředidlo
  • hořlavé plyny
  • cenné materiály (archivy)
ZÁKÁZANÝ
  • elektrická zařízení pod proudem
  • lehké a hořlavé alkalické kovy
  • látky prudce reagující s vodou (např. kyseliny)
  • rostlinné a živočišné tuky a oleje

Kam s hasicím přístrojem

  • Hasící přístroj se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné
  • V nepřehledných, případně ve skrytých prostorech se k označení umístění hasícího přístroje použije i příslušná požární značka umístěná na viditelném místě
  • Hasící přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru
  • Přenosné hasící přístroje se umísťují na stěnu tak, aby rukojeť byla nejvýše 1,5 m nad zemí
  • Hasící přístroje umístěné na podlaze musí být zajištěny proti pádu
  • V dopravních prostředcích se hasící přístroje umísťují tak, aby neohrozily bezpečnost osob

Kanceláře

V kancelářích je důležité umístit hasicí přístroje v blízkosti vstupů a východů, v kuchyňských prostorách a v blízkosti elektrických zařízení, jako jsou kopírky a počítače. Také by měly být snadno dostupné v konferenčních a jiných místech, kde se často shromažďují lidé.

Průmyslové prostory

V továrnách a průmyslových prostorách by měly být hasicí přístroje umístěny v blízkosti strojů a zařízení, které mohou generovat jiskry nebo zvýšené tepelné záření. Také by měly být umístěny v blízkosti skladů s hořlavými materiály.

Veřejné budovy

Ve veřejných budovách, jako jsou školy, nemocnice a nákupní centra, by měly být hasicí přístroje umístěny na dobře viditelných místech, jako jsou vstupy, chodby a schodiště. Dále pak tam, kde se lidé často shromažďují, jako jsou jídelny, auly nebo čekárny.

Jaké chyby se dělají v praxi

  1. Není zajištěn volný přístup k přístrojům (Jedná se o vůbec nejčastější závadu, která často vyplývá z toho, že objekt je přístroji vybavován před kolaudací a při užívání se zjistí, že paletu se zbožím není kam dát a že pod hasicím přístrojem je nevyužitý prostor.)
  2. Přístroje nejsou pověšeny (Často se stává, že majitel objektu si pořídí přístroje a jejich rozmístění odloží až po vybavení zařizovacími předměty, následně na to zapomene a přístroje zůstávají trvale ve skladu.)
  3. Jsou pověšeny všechny přístroje bez ohledu na typ (Někteří majitelé objektů v touze po dokonalosti pověsí úplně všechny hasicí přístroje. Přitom některé se z důvodu velké hmotnosti staví na podlahu a zajišťují proti pádu.)
  4. Přístroje postavené na podlaze nejsou zajištěny proti pádu
  5. V úseku jsou přístroje, jejichž použití by obsluhu ohrozilo
  6. Přístroje nejsou zavěšené na originálním věšáku (Každý přístroj je schválen do užívání včetně věšáku. Při záměně za jiný typ může dojít k tomu, že přístroj správně nesedí. U přístrojů do aut by mohlo dojít i k ohrožení osob jelikož přístroj s věšákem je jako komplet zkoušen na přetížení.)

Co byste ještě měli vědět

V prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky PO, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy a podlaží objektu . Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit.

PAMATUJTE!

  • Hasící zásah provádějte vždy po směru větru a hořící plochu haste od kraje .
  • Hasicí přístroj lze použít opakovaně, proto po každém i sebekratším použití hasicího přístroje zajistěte jeho opětovné naplnění . V případě vzniku dalšího požáru se tak vyhnete komplikacím souvisejícím s nedostatkem hasiva.
  • Kontrola hasícího přístroje se provádí po každém použití, nebo při mechanickém poškození, jinak zpravidla 1x ročně
Na základě vyhlášky 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, musí být prostory ve všech nových objektech sloužících k bydlení (rodinné domy, stavby bytových domů, ubytovací zařízení a garáže) od 1. 7. 2008 vybaveny přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností minimálně 34 A

Hasící schopnost přenosného hasicího přístroje (PHP)

Pod pojmem hasicí schopnost je míněna schopnost hasicího přístroje uhasit specifikovaný zkušební objekt nejvýše přípustným množstvím hasiva daným v ČSN EN 3-7+A1. Vyjadřuje, že hasicím přístrojem byly při zkoušce u autorizované osoby za normově stanovených podmínek uhašeny dva zkušební objekty ze série tří zkušebních objektů. Hasicí schopnost se od 1.1.1997 vyznačuje na typovém štítku hasicího přístroje velikostí největšího zkušebního objektu, který předmětný hasicí přístroj uhasil.

Zkušební objekt se označuje kódovým znakem (např. 27 A, 183 B) sestávajícím z čísla udávajícího velikost zkušebního objektu a písmene, které vyjadřuje třídu požáru A nebo B. Čím je číslo vyšší, tím je PHP účinnější, tím větší má hasební schopnost, (uhasí delší hranici nebo větší objem hořlavé kapaliny) , většinou je také dražší.

Zkušební objekt pro třídu požáru A

Zkušební objekty pro požár třídy A tvoří dřevěné hranoly poskládané do hranice na kovovém stojanu vysokém 250 mm, širokém 900 mm a o délce, která odpovídá délce zkušebního objektu. Pro požáry třídy A jsou všechny zkušební objekty (hranice) sestaveny ze 14 vrstev hranolů čtvercového průřezu o straně 39±2 mm z borovicového dřeva o délce 500 mm v sudých vrstvách a v lichých vrstvách o délce v dm, rovné číslu udávajícímu velikost zkušebního objektu, (např. 13 A = 13 dm, tzn., že délka hranolu v lichých vrstvách bude 1,3 m) . V každé vrstvě musí být vzdálenost mezi hranoly 6 cm.

Zkušební objekty mají tedy v závislosti na velikosti vnější rozměry hranice 500 mm na šířku a 560 mm na výšku a délku 0,5 m až 5,5 m. Zkušební objekty větší než 27 A musí být sestaveny ze zkušebních objektů menších velikostí (např. 55 A = 21 A + 13 A + 21 A) . Zkušební objekt větší než 55 A se nesmí používat.

Čelní pohled (vždy stejný)
Boční pohled (proměnný, zkušební objekt 13 A)
Boční pohled (proměnný, zkušební objekt 21 A, maximálně se smí použít 55 A)

Kovová zapalovací vana pod dřevěnou hranicí se naplní vodou s heptanem (1/3 vody a 2/3 heptanu) , 2 minuty po zapálení heptanu se vana vytáhne a dřevěná hranice se nechá hořet dalších 6 minut, čímž se dosáhne celkové doby hoření 8 minut. Hasí se tedy po 8 minutách po zapálení hořlavé kapaliny, a to tak, že celý obsah PHP se může vyprazdňovat plynule, nebo v dávkách. Nejdelší doba hašení nesmí překročit 5 minut u zkušebních objektů nejvýše 21 A a 7 minut u zkušebních objektů větších velikostí. Zkoušející musí určit okamžik, kdy je hasicí přístroj zcela vyprázdněn, nebo kdy je zkušební objekt během přípustné doby (5 nebo 7 minut) uhašen. V obou případech se zkušební objekt musí pozorovat po dobu 3 minut. Zkouška je považována za úspěšnou, když jsou všechny plameny uhašeny a v průběhu 3 minutové doby pozorování nedojde k opětovnému vzplanutí zkušebního objektu (dřevěné hranice) .

Zkušební objekt pro třídu požáru B

Zkušebními objekty pro požáry třídy B jsou válcové nádoby o hloubce 150 mm (pro 21 B – 70 B) a hloubce 200 mm (pro 89 B - 233 B) a různých průměrech a tomu odpovídající ploše, viz tabulka níže. O velikosti tohoto zkušebního objektu dává představu průměr nádoby, který se pohybuje v rozmezí od 920 mm u zkušebního objektu 21 B po 3 000 mm u zkušebního objektu 233 B. Číslice např. 233 vyjadřuje objem vody s hořlavou kapalinou v litrech obsažený ve zkušebním objektu a to v poměru 1/3 vody a 2/3 hořlaviny. Zkušební objekt větší než 233 B se nesmí používat.
Nádoba na hořlavinu
Válcový tvar nádoby na hořlavinu
Jako hořlavá kapalina je zde předepsán průmyslový heptan, který se nechá před zahájením hašení rozhořet po dobu 1 minuty a poté se do 10 sekund začne s hašením. Zkoušející nasměřuje proud hasiva na zkušební objekt a dle vlastního uvážení se kolem něj pohybuje tak, aby dosáhl co nejlepšího výsledku. Hasicí přístroj vyprazdňuje plynule nebo v dávkách. Zkoušející musí určit okamžik, kdy je hasicí přístroj zcela vyprázdněn, nebo kdy je zkušební objekt uhašen. Zkouška je považována za vyhovující, když jsou všechny plameny uhašeny.
PopisTechnické informacePodrobnosti