L-20 je robustní a bezpečná svítilna pro hasiče, která se hodí jak pro ruční použití, tak pro připevnění na přilbu. Je certifikovaná pro použití v ATEX ZONE 0, takže ji lze bezpečně používat i v explozivním prostředí a v uzavřených prostorech. Svítilnu L-20 lze snadno připevnit na většinu hasičských přileb se systémem MSA
Svítilna L-20 je ideální volbou pro hasiče, kteří hledají:
Do výbušného prostředí | Ano |
Doba svitu [hod] | <15 hod |
Dosvit [m] | 195 m |
Hmotnost [g] | 185 g |
Nabíjecí | Ne |
Napájení | 3× AA (v balení) |
Normy/certifikace | II 1G Ex ia IIC T4 Ga |
Rozměry [mm] | 166×45 mm |
Stupeň krytí [IP] | IP68 |
Světelný tok [lumen] | 280 lm |
Světelný zdroj | LED |
Svítivost světelného zdroje [kandela] | 9500 cd |
Za jakých podmínek může dojít k výbuchu?
Nebezpečí výbuchu hrozí, pokud je přítomno několik prvků:
Například při plnění sila obilím je koncentrace prachu velmi vysoká. V takovémto případě se prostředí stává extrémně nebezpečné: nárůst teploty, nebo i pouhá jiskra může způsobit explozi.
Pokud je v prostředí zjištěno nebezpečí výbuchu (plyn nebo prach), z důvodů požadavků na bezpečnost musí být použito vybavení, které je pro takovéto prostředí speciálně konstruováno a nestane se potencionálním zdrojem vznícení. Takovéto vybavení je opatřeno různými typy ochrany, která snižuje nebezpečí výbuchu.
Předpis ATEX je evropská směrnice, která vyžaduje od všech hlavních organizací plné pochopení nebezpečí, které související s určitými výbušnými prostředími. Aby to bylo možné dodržet, musí se v dané firmě provést vyhodnocení rizik spojených s nebezpečím výbuchu a stanovit místa s možným výskytem výbušného prostředí, poté zavést opatření vylučující explozi.
Jak vybrat vybavení, které je upravené pro prostředí s nebezpečím výbuchu?
Prostředí ATEX se dělí na tři zóny:
Rozlišujeme dvě hlavní skupiny:
U skupiny II (veškerá povrchová odvětví průmyslu) je pro každou zónu ATEX speciálně upravená kategorie produktů.
Rozdělení zón | Požadavky na vybavéní dle členění ATEX (pro skupinu II, povrchové odvětví průmyslu) |
Zóna 0 (plyn) |
Kategorie 1: VELMI VYSOKÝ STUPEŇ OCHRANY |
Výbušná směs je přítomná trvale, nebo po dlouhou dobu | |
Zóna 1 (plyn) Zóna 21 (prach) ČASTÉ NEBEZPEČÍ |
Kategorie 2: VYSOKÝ STUPEŇ OCHRANY |
Výbušná směs se může fotmovat v běžných pracovních podmínkách | |
Zóna 2 (plyn) Zóna 22 (prach) OBČASNÉ NEBEZPEČÍ |
Kategorie 3: NORMÁLNÍ STUPEŇ OCHRANY |
Náhodný vznik výbušné směsi a pouze krátkodobá přítomnost |
Produkty rozdělené do jednotlivých skupin mají různé systémy ochrany proti výbuchu. Tyto systémy jsou konstruovány pro jednotlivé zóny, do kterých jsou svítilny určeny. Například: zóny 1/21, zóny 2/22.
Čím přísnější a omezovací systém ochrany (zóna 1/21, zóna 0/20) pro svítilny, tím menší světelný výkon bude svítilna mít. Povolené napětí a voltáž jsou nižší proto, aby bylo zaručeno, že na zařízení nevznikne zkrat, jiskra, nebo se nezahřeje na nebezpečně vysoku teplotu.
Norma ATEX také rozděluje výbušné plyny, proti kterým se může pracovník chránit vybavením s upravenou ochranou.
U prvků skupiny II nebezpečí plynů vzrůstá od podskupiny IIA (nejméně nebezpečné) k podskupině IIC (nejnebezpečnější).
Některé plyny jmenovitě:
Vnější povrch svítilny pro použití ve výbušném prostředí nesmí vykazovat takovou teplotu, která by mohla způsobit vznícení. Různé látky se mohou vznítit při různých teplotách. Čím nižší teplota vznícení, tím nebezpečnější látka. Proto je každá část vybavení používaná ve výbušném prostředí klasifikována dle produkované maximální teploty povrchu.
Rozlišujeme šest teplotních stupňů, od T1 do T6.
Teplotní třída | Teplota bodu vznícení |
T1 | >450 °C |
T2 | <300 °C |
T3 | <200 °C |
T4 | <135 °C |
T5 | <100 °C |
T6 | <85 °C |
Veškeré vybavení pro použití v zónách výbušného prostředí mají na sobě označení. Toto označení obsahuje veškeré informace potřebné ke stanovení zón, ve kterých smí být výrobek používán.
Příklad označení: II 2GD EEx de IIC T6 T47°C IP67
Norma HAZLOC jsou platné pro Severní Ameriku. Jsou zaměřeny na kontrolu nebezpečí související s výbuchem v určitém prostředí.
Skládá se ze dvou částí:
Nebezpečná prostředí jsou rozdělena třemi způsoby dle norem HAZLOC:
Nebezpečná prostředí se rozdělují do těchto tří skupin:
Rozlišujeme dva typy podmínek:
Plyny a výpary v nebezpečném prostředí třídy I. se dále dělí na skupiny A, B, C a D (tyto látky jsou rozděleny do skupin podle jejich teploty vznícení, tlaku, při kterém dojde k výbuchu a dalších výbušných vlastností).
Nebezpečné látky v nebezpečném prostředí třídy II. jsou rozděleny do tří skupin: E, F a G (tyto látky jsou rozděleny podle jejich teploty vznícení a vodivosti). Vodivost se týká zejména kovového prachu.
Třídy | Skupiny | Divize | |
1. | 2. | ||
I) plyny, výpary, kapaliny | A: Acetylen B: Vodík, atd. C: Éter, atd. D: Hydrokarbony, pohonné látky, rozpouštědla, atd. |
Výbušné a vždy nebezpečné | Běžně se nevyskytují v množství dostačujícím k explozi (ale situace se může náhodně změnit) |
II) Prach | E: Kovový prach (vodivý a výbušný) F: Karbonový prach (některé druhy jsou vodivé a všechny výbušné) G: Mouka, obilí, hořlavý plastický nebo chemický prach (výbušnina) |
Množství prachu je dostačující, aby hořelo, nebo je prach vodivý za normálních podmínek. | Běžně se nevyskytují v množství dostačujícím k explozi (ale situace se může náhodně změnit) |
III) Zvýřená vlákna a částice | Textílie, dřevěný odpad, atd. | Manipulace, nebo použití při výrobě | Skladování, nebo manipulace ve skladových prostorách (ne ve výrobě) |
Veškeré vybavení pro použití v zónách výbušného prostředí mají na sobě označení. Toto označení obsahuje veškeré informace potřebné ke stanovení zón, ve kterých smí být výrobek používán.
Příklad označení:
Třída I: plynné prostředí:
Div 2 = typ podmínek:
Třída II: prašné prostředí:
Div 2: vyskytuje se ve výjimečných podmínkách
SKUPINY G: shodné s třídami prachu, které pokrývá daný výrobek
Evropské rozdělení | Americké rozdělení | |
Plyny, výpary a kapaliny | Zóna 0 Zóna 1 |
Třída I, Div. 1 |
Zóna 2 | Třída I, Div. 2 | |
Prach | Zóna 20 Zóna 21 |
Třída II, Div. 1 |
Zóna 22 | Třída II, Div. 2 |
stupeň | ochrana před nebezpečným dotykem | ochrana před vniknutím cizích předmětů |
IP 0x | bez ochrany | bez ochrany |
IP 1x | dlaní | velkých |
IP 2x | prstem | malých |
IP 3x | nástrojem (>2,5 mm) | drobných |
IP 4x | nástrojem, drátem (>1 mm) | velmi drobných |
IP 5x | jakoukoliv pomůckou | prachu částečně |
IP 6x | jakoukoliv pomůckou | prachu úplně |
stupeň | ochrana před vniknutím vody | |
IP x0 | Bez ochrany | |
IP x1 | Chráněno proti kapající vodě 1+0,5 mm za minutu. Jednotka je umístěna ve své pracovní poloze a otáčí se kolem vertikální osy. Doba zkoušky 10 minut. | |
IP x2 | Chráněno proti kapající vodě 3+0,5 mm za minutu, Jednotka je testována ve 4 pozicích, nakloněných o 15° od normální provozní polohy. Doba zkoušky 2,5 minuty na polohu. | |
IP x3 | Chráněno proti vodní tříšti. Voda stříká na přístroj v úhlu 60° vertikálně, v množství 10 litrů za minutu a při tlaku 80-100 kN/m2 po dobu nejméně 5 minut. | |
IP x4 | Chráněno proti stříkající vodě. Stejné jako u IP x3, jen s rozdílem, že voda stříká ve všech úhlech. | |
IP x5 | Chráněno proti tryskající vodě. Voda míří 6,3 mm tryskou ve všech úhlech při průtoku 12,5 litrů za minutu při tlaku 30 kN/m2 po dobu nejméně 3 minuty ze vzdálenosti 3 metry. | |
IP x6 | Chráněno proti vlnobití. Voda míří 12,5 mm tryskou ve všech úhlech při průtoku 100 litrů za minutu při tlaku 100 kN/m2 po dobu nejméně 3 minuty ze vzdálenosti 3 metry. | |
IP x7 | Chráněno proti ponoření do vody. Ponoření na 30 minut do hloubky 1 metr. | |
IP x8 | Chráněno proti potopení do vody. Zařízení je schopné nepřetržitého potopení do vody za podmínek, které určí výrobce zařízení. | |
IP x9 | Chráněno proti tlakové vodě (WAP) |