svítilna ruční nabíjecí ADALIT L-3000 LED Ex - bez nabíječe

Výbuchový trojúhelník

Norma ATEX

Předpis ATEX je evropská směrnice, která vyžaduje od všech hlavních organizací plné pochopení nebezpečí, které související s určitými výbušnými prostředími. Aby to bylo možné dodržet, musí se v dané firmě provést vyhodnocení rizik spojených s nebezpečím výbuchu a stanovit místa s možným výskytem výbušného prostředí, poté zavést opatření vylučující explozi.

Jak vybrat vybavení, které je upravené pro prostředí s nebezpečím výbuchu?
Prostředí ATEX se dělí na tři zóny:

• zóna 0, 1 nebo 2 pro plyny
• zóna 20, 21 nebo 22 pro prach

Rozlišujeme dvě hlavní skupiny:

• skupina I: důlní prostředí (větší omezení)
• skupina II: veškerá povrchová odvětví průmyslu

U skupiny II (veškerá povrchová odvětví průmyslu) je pro každou zónu ATEX speciálně upravená kategorie produktů.

Rozdělení zón	Požadavky na vybavéní dle členění ATEX (pro skupinu II, povrchové odvětví průmyslu)
Zóna 0 (plyn) Zóna 20 (prach) TRVALÉ NEBEZPEČÍ	Kategorie 1: VELMI VYSOKÝ STUPEŇ OCHRANY
Výbušná směs je přítomná trvale, nebo po dlouhou dobu
Zóna 1 (plyn) Zóna 21 (prach) ČASTÉ NEBEZPEČÍ	Kategorie 2: VYSOKÝ STUPEŇ OCHRANY
Výbušná směs se může fotmovat v běžných pracovních podmínkách
Zóna 2 (plyn) Zóna 22 (prach) OBČASNÉ NEBEZPEČÍ	Kategorie 3: NORMÁLNÍ STUPEŇ OCHRANY
Náhodný vznik výbušné směsi a pouze krátkodobá přítomnost

Jaké jsou hlavní vlastnosti certifikovaných svítilen?

Produkty rozdělené do jednotlivých skupin mají různé systémy ochrany proti výbuchu. Tyto systémy jsou konstruovány pro jednotlivé zóny, do kterých jsou svítilny určeny. Například: zóny 1/21, zóny 2/22.

Čím přísnější a omezovací systém ochrany (zóna 1/21, zóna 0/20) pro svítilny, tím menší světelný výkon bude svítilna mít. Povolené napětí a voltáž jsou nižší proto, aby bylo zaručeno, že na zařízení nevznikne zkrat, jiskra, nebo se nezahřeje na nebezpečně vysoku teplotu.

Jak se dělí plyny?

Norma ATEX také rozděluje výbušné plyny, proti kterým se může pracovník chránit vybavením s upravenou ochranou.

U prvků skupiny II nebezpečí plynů vzrůstá od podskupiny IIA (nejméně nebezpečné) k podskupině IIC (nejnebezpečnější).

Některé plyny jmenovitě:

• skupina I: metan
• skupina IIA: propan
• skupina IIB: etylen
• skupina IIC: vodík/acetylen

Teplotní třídy u plynů a prachu

Vnější povrch svítilny pro použití ve výbušném prostředí nesmí vykazovat takovou teplotu, která by mohla způsobit vznícení. Různé látky se mohou vznítit při různých teplotách. Čím nižší teplota vznícení, tím nebezpečnější látka. Proto je každá část vybavení používaná ve výbušném prostředí klasifikována dle produkované maximální teploty povrchu.

Rozlišujeme šest teplotních stupňů, od T1 do T6.

Teplotní třída	Teplota bodu vznícení
T1	>450 °C
T2	<300 °C
T3	<200 °C
T4	<135 °C
T5	<100 °C
T6	<85 °C

Veškeré vybavení pro použití v zónách výbušného prostředí mají na sobě označení. Toto označení obsahuje veškeré informace potřebné ke stanovení zón, ve kterých smí být výrobek používán.

Příklad označení: II 2GD EEx de IIC T6 T47°C IP67

• II: Skupina zařízení
• 2: Zóna
• GD: Úroveň ochrany zařízení pro plyny, páry a prachy
• EEx: Ochrana zařízení odpovídá evropským normám
• de: Zařízení je s pevným uzávěrem a současně konstruováno v zajištěném provedení
• IIC: Skupina plynů a par
• T6: Teplotní třída (zařízení je možno použít ve všech teplotních třídách T1–T6)
• T47°C: Maximální povrchová teplota zařízení pro prostředí s výskytem prachů
• IP67: Stupeň ochrany krytím

Norma HAZLOC

Norma HAZLOC jsou platné pro Severní Ameriku. Jsou zaměřeny na kontrolu nebezpečí související s výbuchem v určitém prostředí.

Skládá se ze dvou částí:

• zkoušky a vyhodnocení používaných produktů
• kontroly ve výrobě

Jak vybrat vybavení, které je upravené pro prostředí s nebezpečím výbuchu?

Nebezpečná prostředí jsou rozdělena třemi způsoby dle norem HAZLOC:

• podle druhu
• podle podmínek
• podle povahy nebezpečné látky nebo materiálu

Typy prostředí

Nebezpečná prostředí se rozdělují do těchto tří skupin:

• Třída I: určuje prostor, který se stává nebezpečný díky možné přítomnosti určitých plynů nebo výparů v dostatečném množství pro potencionální vznícení, nebo výbuch. (Příklady: ropné rafinérie, distribuce plynu, sprejové lakovny, atd.)
• Třída II: určuje prostor, který se stává nebezpečný díky přítomnosti hořlavého zvířeného prachu. (Příklady: obilná sila, výrobny plastů, hliníku, farmaceutik a ohňostrojů, atd.)
• Třída III: určuje prostor, ve kterém se mohou rozptýlená vlákna a částice hromadit kolem strojů nebo na osvětlovacím zařízení a vznítit se teplem, jiskrou nebo horkým kovem. (Příklady: textilní továrny, provozy na úpravu lnu, truhlárny, atd.)

Vnější podmínky

Rozlišujeme dva typy podmínek:

• Divize 1 (běžné podmínky): nebezpečí se vyskytuje během pravidelných výrobních operací, nebo v průběhu probíhajících oprav, či údržby.
• Divize 2 (vyjímečné podmínky): nebezpečná látka je přítomna pouze v případě náhodné poruchy, či nesprávného chodu zařízení.

Povaha nebezpečné látky nebo materiálu

Plyny a výpary v nebezpečném prostředí třídy I. se dále dělí na skupiny A, B, C a D (tyto látky jsou rozděleny do skupin podle jejich teploty vznícení, tlaku, při kterém dojde k výbuchu a dalších výbušných vlastností).

Nebezpečné látky v nebezpečném prostředí třídy II. jsou rozděleny do tří skupin: E, F a G (tyto látky jsou rozděleny podle jejich teploty vznícení a vodivosti). Vodivost se týká zejména kovového prachu.

Souhrn nebezpečného prostředí tříd I, II a III.

Třídy	Skupiny	Divize
		1.	2.
I) plyny, výpary, kapaliny	A: Acetylen B: Vodík, atd. C: Éter, atd. D: Hydrokarbony, pohonné látky, rozpouštědla, atd.	Výbušné a vždy nebezpečné	Běžně se nevyskytují v množství dostačujícím k explozi (ale situace se může náhodně změnit)
II) Prach	E: Kovový prach (vodivý a výbušný) F: Karbonový prach (některé druhy jsou vodivé a všechny výbušné) G: Mouka, obilí, hořlavý plastický nebo chemický prach (výbušnina)	Množství prachu je dostačující, aby hořelo, nebo je prach vodivý za normálních podmínek.	Běžně se nevyskytují v množství dostačujícím k explozi (ale situace se může náhodně změnit)
III) Zvýřená vlákna a částice	Textílie, dřevěný odpad, atd.	Manipulace, nebo použití při výrobě	Skladování, nebo manipulace ve skladových prostorách (ne ve výrobě)

Co znamená označení?

Veškeré vybavení pro použití v zónách výbušného prostředí mají na sobě označení. Toto označení obsahuje veškeré informace potřebné ke stanovení zón, ve kterých smí být výrobek používán.

Příklad označení:

• označení: SIGNALIZAČNÍ SVĚTLO PRO POUŽITÍ V HAZ. LOC.
• detailní označení: TŘÍDA I, DIV. 2 SKUPINY C, D, TŘÍDA II, DIV. 2 SKUPINA G

Třída I: plynné prostředí:

• Třída I = plyn
• Třída II = prach
• Třída III = vlákna

Div 2 = typ podmínek:

• Div 1: vyskytuje se za běžných podmínek
• Div 2: vyskytuje se ve výjimečných podmínkách
  SKUPINY C & D: shodné se třídami plynů, které pokrývá daný výrobek

Třída II: prašné prostředí:
Div 2: vyskytuje se ve výjimečných podmínkách
SKUPINY G: shodné s třídami prachu, které pokrývá daný výrobek

	Evropské rozdělení	Americké rozdělení
Plyny, výpary a kapaliny	Zóna 0 Zóna 1	Třída I, Div. 1
	Zóna 2	Třída I, Div. 2
Prach	Zóna 20 Zóna 21	Třída II, Div. 1
	Zóna 22	Třída II, Div. 2

Jak číst ukazatel ochrany?

Příklad: IP 67 - První číslice udává ochranu proti pevným částicím. Druhá zase ochranu proti kapalinám.
Označení IP 67 tedy znamená, že svítilna má úplnou ochranu proti vniknutí prachu a je odolná vůči ponoření do kapaliny