Přístroje jsou určeny k hašení požáru v počáteční fázi, v průmyslu, obchodě, údřadech, skladech, obchodních domech, školách, hotelích, nemocnicích, kde nesmí dojít k poškození vodou nebo pěnou, zvláště vhodné v olejových a plynových kotelnách, i elektrická zařízení pod napětím do 1000 V.
Principem hašení požárů pomocí prášků ABC je fyzikálně-chemický účinek. Tento prášek vytváří na žhnoucích plochách glazuru, zabraňuje přístupu vzduchu a při jeho rozkladu vzniká amoniak, který působí antikatalyticky. Proto je vhodný na téměř všechny druhy začínajících požárů.
Do domácností doporučujeme použít práškový hasicí přístroj ABC je univerzální a dá se použít na pevné látky, kapaliny, plyny, elektřinu apod., nevýhodou je však jeho následné odstraňování. Nejvhodnější hasivo na hašení pevných látek je voda, avšak hasicí přístroj s touto náplní nesmíte použít na elektřinu!
Nevýhodou práškových hasicích přístrojů je to, že při použití v menších a stísněných prostorech představují nebezpečí vdechnutí. Rovněž zanechávají zbytky, které je obtížné vyčistit a způsobují poškození nábytku, koberců, počítačů apod.
Hasební schopnost | 5A, 21B, C |
Hasivo | ABC 1 kg |
Hmotnost [kg] | 2 kg |
Minimální doba činnosti [s] | 6 s |
Průměr lahve [mm] | 85 mm |
Teplotní funkční rozsah [°C] | -20 až +60 °C |
Výška lahve [mm] | 323 mm |
Výtlačný prostředek | dusík |
V kancelářích je důležité umístit hasicí přístroje v blízkosti vstupů a východů, v kuchyňských prostorách a v blízkosti elektrických zařízení, jako jsou kopírky a počítače. Také by měly být snadno dostupné v konferenčních a jiných místech, kde se často shromažďují lidé.
V továrnách a průmyslových prostorách by měly být hasicí přístroje umístěny v blízkosti strojů a zařízení, které mohou generovat jiskry nebo zvýšené tepelné záření. Také by měly být umístěny v blízkosti skladů s hořlavými materiály.
Ve veřejných budovách, jako jsou školy, nemocnice a nákupní centra, by měly být hasicí přístroje umístěny na dobře viditelných místech, jako jsou vstupy, chodby a schodiště. Dále pak tam, kde se lidé často shromažďují, jako jsou jídelny, auly nebo čekárny.
V prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky PO, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy a podlaží objektu . Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit.
Pod pojmem hasicí schopnost je míněna schopnost hasicího přístroje uhasit specifikovaný zkušební objekt nejvýše přípustným množstvím hasiva daným v ČSN EN 3-7+A1. Vyjadřuje, že hasicím přístrojem byly při zkoušce u autorizované osoby za normově stanovených podmínek uhašeny dva zkušební objekty ze série tří zkušebních objektů. Hasicí schopnost se od 1.1.1997 vyznačuje na typovém štítku hasicího přístroje velikostí největšího zkušebního objektu, který předmětný hasicí přístroj uhasil.
Zkušební objekt se označuje kódovým znakem (např. 27 A, 183 B) sestávajícím z čísla udávajícího velikost zkušebního objektu a písmene, které vyjadřuje třídu požáru A nebo B. Čím je číslo vyšší, tím je PHP účinnější, tím větší má hasební schopnost, (uhasí delší hranici nebo větší objem hořlavé kapaliny) , většinou je také dražší.
Zkušební objekty pro požár třídy A tvoří dřevěné hranoly poskládané do hranice na kovovém stojanu vysokém 250 mm, širokém 900 mm a o délce, která odpovídá délce zkušebního objektu. Pro požáry třídy A jsou všechny zkušební objekty (hranice) sestaveny ze 14 vrstev hranolů čtvercového průřezu o straně 39±2 mm z borovicového dřeva o délce 500 mm v sudých vrstvách a v lichých vrstvách o délce v dm, rovné číslu udávajícímu velikost zkušebního objektu, (např. 13 A = 13 dm, tzn., že délka hranolu v lichých vrstvách bude 1,3 m) . V každé vrstvě musí být vzdálenost mezi hranoly 6 cm.
Zkušební objekty mají tedy v závislosti na velikosti vnější rozměry hranice 500 mm na šířku a 560 mm na výšku a délku 0,5 m až 5,5 m. Zkušební objekty větší než 27 A musí být sestaveny ze zkušebních objektů menších velikostí (např. 55 A = 21 A + 13 A + 21 A) . Zkušební objekt větší než 55 A se nesmí používat.
Kovová zapalovací vana pod dřevěnou hranicí se naplní vodou s heptanem (1/3 vody a 2/3 heptanu) , 2 minuty po zapálení heptanu se vana vytáhne a dřevěná hranice se nechá hořet dalších 6 minut, čímž se dosáhne celkové doby hoření 8 minut. Hasí se tedy po 8 minutách po zapálení hořlavé kapaliny, a to tak, že celý obsah PHP se může vyprazdňovat plynule, nebo v dávkách. Nejdelší doba hašení nesmí překročit 5 minut u zkušebních objektů nejvýše 21 A a 7 minut u zkušebních objektů větších velikostí. Zkoušející musí určit okamžik, kdy je hasicí přístroj zcela vyprázdněn, nebo kdy je zkušební objekt během přípustné doby (5 nebo 7 minut) uhašen. V obou případech se zkušební objekt musí pozorovat po dobu 3 minut. Zkouška je považována za úspěšnou, když jsou všechny plameny uhašeny a v průběhu 3 minutové doby pozorování nedojde k opětovnému vzplanutí zkušebního objektu (dřevěné hranice) .